Když se člověk zabývá podnikatelským oborem, v němž nemá a ani nemůže mít své podřízené kdykoliv pod kontrolou, má to docela těžké. Protože kázat může cokoliv, jenže je otázkou, nakolik ho vezmou zaměstnanci vážně a nakolik se to naopak pokusí nějak zaonačit ve svůj prospěch.
Už minulý režim nás naučil heslu ‚pilně pracuj a pomalu přikrádej‘ a jestli jsme z tohoto něco po sametové revoluci pozapomněli, pak spíše tu pilnou práci než přikrádání. A jak známo, jsme my Češi (a jistě nejen my, abych neurazil jiné národy) nejednou mistry na všemožné obcházení povinností a ‚malé domů‘. Protože ‚co je doma, to se počítá‘.

Jenže majitel firmy, zaměstnavatel ‚přičinlivých‘ lidí, se tím dostává i do přímo zoufalé situace. Protože je to on, kdo pak to rozkradené nahrazuje ze své vlastní kapsy. Stejně jako doplácí na případný šlendrián svých zaměstnanců, kteří sice vědí, jak bez větších problémů aspoň trochu ušetřit, jenže nejsou-li pod přímou šéfovou kontrolou, moc si z toho nedělají. Protože oni to neplatí.
A co má dělat podnikatel, který nemá zaměstnance na jediném místě, kde by na ně mohl dohlížet? Když mu tito třeba jezdí všude možně po republice, ba i v zahraničí, když mu tito obsluhují stavební techniku na stavbách po celém území mezi Aší a Ostravou? To má doplácet na to, že nad všemi nemůže stát jako dráb? To má snášet, jak ho kdekdo bere na hůl?
Může, ale nemusí. Protože dnes už je tu i možnost sledování vozidel. A to s pomocí RMC systému.

Tento systém dokáže hravě nahradit klidně i celé zástupy kontrolorů a řídících pracovníků, kteří by sice dohled nad oněmi roztroušenými zaměstnanci také zvládli, ale lezli by natolik do peněz, že by onoho podnikatele stoprocentně přivedli na mizinu.
Tento systém měří spotřebu paliva, vyhodnocuje jízdní styl, vykazuje produktivitu práce, vede automatickou knihu jízd, sleduje pohyb vozidel přes GPS, odhalí krádeže pohonných hmot i celých vozidel. A takovému majiteli přepravní, stavební či podobné firmy pak jenom stačí usednout k jakémukoliv počítači a hned ví své. Hned ví, kdo ho bere na hůl a kdo naopak maká od nevidím do nevidím. Ušetří tím na výdajích za to, oč by ho zaměstnanci jinak připravili, a může i zvážit, kdo je pro jeho firmu přínosem a koho je lepší se zbavit.

Což by takový podnikatel jinak nezvládl. Protože když má někdo jen dvě ruce a dvě nohy, nemůže v kabinách vozidel kontrolovat desítky, ne-li ještě větší počty zaměstnanců naráz.
A když kocour není doma, myši mají pré.